Častá totemová zvířata (vlk a havran)

U moderních pohanů/čarodějek jsou poměrně oblíbená tzv. totemová zvířata. Je to ale dobře?

Předem by bylo dobré ujasnit si dva velmi rozdílné, ale pletoucí se pojmy. Těmi jsou totemová a silová zvířata. Každý to můžeme vnímat trochu jinak, proto se mnou nemusíte se vším souhlasit. Totemová zvířata jsou ta, která si vyberou nás, silová ta, která si vybereme my. Totemová zvířata by nás měla charakterizovat, a když pohlédnete na člověka a ono jeho zvíře, měli byste tam vidět určitou podobu. Kdežto silové zvíře může být úplně jakékoliv. Silové zvíře, jak už název napovídá, má za úkol, nám propůjčit svou sílu, která je s ním spjata. Může to být síla jak ve fyzickém, tak psychickém smyslu.

A která totemová nebo silová zvířata jsou nejčastější? Myslím, že vás to příliš nepřekvapí. Vede vlk spolu s havranem. Dále pak had, sova, liška nebo kočka.

Zde je ale nutné si uvědomit, zda toto zvíře opravdu máte (nebo zda ho mají druzí). Zamysleme se nad tím, proč zrovna tato zvířata... Vlk je hrdý a je buďto samotář nebo smečkový typ, havran je volný a tajemný, had je symbolem skrytého zla, které udeří, když to nejméně čekáte, sova je moudrá, liška je prolhaná a chytrá, kočka je samostatná a volná (divoká kočka).

Ono i budí větší respekt, když řeknete, že vaše totemové zvíře je medvěd místo mravence. Ale je tomu skutečně tak? Není lepší, když budete jiní s mravencem než tuctoví s medvědem?

Vlk

Mnoho lidí tvrdí, že mají vlka. Dovolím si říci, že je toto zvíře jedno z těch velmi oblíbených. Avšak... víte, co opravdu znamená? Ví to vůbec ti, kteří o sobě prohlašují, jak jsou výjimeční a mají tak úžasné zvíře? Ještě jednou podotýkám, že každý toto můžeme vnímat trochu jinak, ale určitě ne, že by byl vlk třeba symbolem zákeřnosti.

Já ho jako hlavního nemám, ale jako ochránce ano. Probudí se, když jsem v ohrožení. Probudí se jak duševně, tak fyzicky (ale to už je forma shapeshingu a tomu se zde věnovat nebudu). Vlci jsou majestátní, hrdí, volní, noční tvorové,... A rozděluji je na dva druhy - tzv. samotářské a smečkové typy.

Samotářský vlk se toulá přírodou, rozvíjí své schopnosti, je nezávislý, přežití záleží jen na něm a pravděpodobně bude dobrý v boji nebo bude mít dobrou vytrvalost (jelikož si potravu obstarává sám).

Smečkový vlk je více pro rodinu. Ve smečce si rozdají úlohy (hierarchii) a každý plní svou úlohu - ale u vlků v ČR to zvykem příliš nebývá. U nás smečky vznikly jinak, a tak tam je to trochu odlišné. Přesto to vliv moc nemá... Vlk, který je ve smečce, je ve většině případů více komunikativní, než samotář - je rád ve společnosti vlků, na rozdíl od samotáře.

A podle toho, jakou roli hraje vlk ve vašem životě, tak se i projevuje.

Vlka mají lidé, kteří rádi předávají své zkušenosti jiným. Vlk je jejich učitelem, a tito lidé jsou učiteli pro ostatní. Zkrátka, ten ,,vybraný" je žákem učitele, a ten žák učí ty ,,nevybrané".

A teď jak vlka chápat jako ,,učitele". Vlk nechává své žáky, aby se ponaučili ze svých chyb. Takže je schválně nechá udělat něco špatně - a dělá to do té doby, než si to žák uvědomí. Tito lidé mají poté tendence psát o svém životě... ať už knihy, články nebo alespoň dávají rady ostatním.

Lidé s tímto totemovým zvířetem jsou hodně uzavření nebo naopak extroverti (samotářský X smečkový). Ale potřebují jít občas i do společnosti. Jejich úkolem je naučit se dodržovat rovnováhu. Tudíž nebýt moc tichý, ani hlasitý, nebýt přecitlivělý ani necitlivý atd. Zejména v období puberty to může být pro jedince těžké...

Vlk nechá toho dotyčného do té situace spadnout klidně několikrát a přestane, až když se poučí. Toto funguje u všech lidí, ale ti, kteří mají vlka, to mají o to intenzivnější.

Havran

Mnozí si hned při tomto zvířeti vybaví smrt, ale opravdu je havran nositelem koncem života?

Pokud se podíváme hlouběji, zjistíme, že havran je symbolem rovnováhy (a já ho vnímám i jako dosti tichého a nenápadného pozorovatele). Žijí v hejnech, takže není obvyklé, aby byl jedinec samotář.

Mnozí si pletou havrany, vrány a krkavce. Rozdílů je mnoho, ale nejpatrnější je stavba těla a tvar zobáku. Je dobré, dát si pozor na mladého havrana a vránu, jelikož ti jsou si skoro k nerozeznání. Všichni tři se řadí do čeledi krkavcovitých a rodem jsou latinsky corvus (dobře se to pamatuje podle kapely Corvus Corax, kterou jedině doporučuji).

Jsou si tak podobní, přesto je v každém jiná energie (esence, nebo to, jaký výraz používáte). Nějaký čas mi dalo zabrat, než jsem zjistila, zda mám vránu nebo havrana. Nyní jsem si už jistá, havran.

Jak tedy poznat, zda má dotyčný toto zvíře? Uvedu můj příklad... Ve 12 letech jsem začala nějak inklinovat k černé barvě. Bezdůvodně jsem chtěla začít nosit černou. Nedokázala jsem odpovědět našim, proč zrovna černá. Začalo mé období gothic, a tím jsem se i ponořila do magie. V den, kdy jsem si koupila první černý lak na nehty, mi zemřela osoba, na které mi moc záleželo. Budou to 4 roky a já za ní stále každý týden chodím na hřbitov. Černou nosím stále... Zkoušela jsem to změnit, ale cítím se pak nesvá a jako ovečka. Jsem tichá, nenápadná, pro ostatní často neviditelná, malého vzrůstu,... Havrana vnímám jako obraz sebe sama - čili mladý havran (pohlaví v tomto případě neřeším). Proto jsem si ho často zaměňovala za vránu, byť je tam ten význam toho zvířete jiný.

Smiř se s tím, jaký/á jsi, buď sam/a sebou.

Mějte své totemové zvíře rádi. Odráží to, jací jste. Mě často doprovází i volavka popelavá. Máme u nás mnoho polí a volavka je největší pták, který se zde zdržuje. Když jsem ji viděla poprvé, málem mi přistála na hlavě... A jsem ráda, že mám konečně i ve svém životě něco, co jiný jen tak nemá. Ano, je sice fajn mít vlka a havrana, ale upřímně - docela mě štve, jak si tato zvířata přivlastňují ti, kteří je jako totemová vůbec nemají. To stejné s bohy... Když mi někdo řekne, že má blízko k jednomu Bohu a vysloví jeho jméno, měla jsem pocit, že k němu nepatří (a to stejné, když vyslovil své zvíře). Uvědomte si, že takhle daleko nikdo nedojde. Buďme sami sebou, ne tím, kým si přejeme být.

Liatha